C. P. Oneida eagle

Štítky:

Produkce této letité firmy je známá u odborné veřejnosti pro svůj netypický vzhled a u neodborné veřejnosti díky seriálu Arrow, kde ho má ve druhé řadě hlavní postava. Co to ale opravdu umí?

13


V první řadě je třeba říci, že jsem nic od Oneidy nedržel v ruce, čerpal jsem z diskuzních for, stránkách výrobce a recenzí které jsem našel. Angličtinu sice poměrně ovládám, ale rozhodně ne neomylně takže i tady je případný prostor pro chyby.

Tudíž za případné upozornění na nepřesnosti budu velice vděčný, diskuze pod článkem je v tomto směru k dispozici.

Dále je nutné uvést, že u zdaleka ne o všech lucích od Oneidy se dá říci, že obsahují kladky.

Některé ano, jiné jen kolečka, některé mají páky a jiné jsou kombinované. Vyhrabal jsem dokonce jeden typ který nemá nic a jsou přímo spojena výklopná ramena, jako u Monster Bows.

Každopádně když v textu použiju pojem kladka, budu myslet “ty věci mezi tělem a ramenem ke kterým vedou lanka”.

Co se rozměrů týče, tak výrobce délku nazývá jako „Tip to Tip“ tedy od špičky ke špičce a udává kompletní délku luku. V textu tedy budu používat zkratku TtT.

U některých provedení musím po hříchu přiznat, že stěží chápu jak fungují a jaký systém je u nich použit, takže popis konstrukce je třeba brát s určitou rezervou a ne jako empirický fakt.

Svět kladkových luků je poměrně konzervativní. Samozřejmě vývoj pokračuje, luky jsou stále rychlejš a lehčí, a s hladším nátahem. A máme na vybranou ze čtyř základních druhů kladkových systémů, ale samotná koncepce se nemění.

Kladky jsou umístěny na koncích ramen což je nejjednodušší a nejspolehlivější řešení kladkového systému. Určitou nevýhodou je větší náchylnost k poškození, do kladky se může při prodírání složitějším terénem něco dostat a vzpříčit, při opravdu nešetrné manipulaci se může i zdeformovat. Nejhorší co mě tak napadá je větev v žebrech kladky při napnutém luku, to by asi nedopadlo dobře.

Reálně to není zdaleka tak hrozné, stačí trocha opatrnosti, necourat luk po zemi a nic moc nehrozí. Pokud toho střelec není schopen, nebo operuje v opravdu příšerném terénu, jsou k dispozici ponosové řemeny, které se navléknou přes kladku a tětivu. Nebo existují i specializované kryty, které více než cokoliv jiného, připomínají nárazníky z jízdního kola 🙂 

Každopádně se nejedná o nějak závažný problém, ale mít klíčovou část konstrukce na nejexponovanějším místě prostě není úplně ideální.

Poněkud nevýhodné je taky mít nějakou váhu, v podobě kladek, na koncích ramen, je to trochu jako s příslušenstvím na tětivě, trochu to zpomaluje. Nicméně v tomhle případě jde spíše jen o teoretický problém, moderní kladkové luky mají natolik propracovanou dynamiku při výstřelu, že ztráty jsou zanedbatelné.

Krom této „klasické“ koncepce bylo pár pokusů s umístěním kladek, blíže ke středu. Kupříkladu Bear Delta V a její předchůdce Trottermatic. Ale většina z nich skončila v propadlišti dějin a drtivá většina výrobců používá a dále zdokonaluje systém s kladkou na konci ramen.

Krom jedné firmy, která si v podstatě udělala jméno jako výrobce těch „divných luků“ a zarputile je vyrábí už skoro třicet let.

Firmy Oneida Eagle.

7

Je až překvapivě obtížné udělat si ucelený obraz historie Oneidy. Naštěstí podrobné mapování dějin není poslání tohoto článku, takže jen stručně v bodech:

  • Faktem je, že roku 1981 je patentován systém luku s děleným ramenem a pákovým mechanismem mezi tělem a ramenem, umožňujícím letoff. Konkrétně je to US Patent 4,287,867.
  • Z roku 1986 pochází zmínka o seriové výrobě luků tohoto systému firmou Oneida Labs Inc. Firmu vede Peter Coyne
  • Rok 1987 přinesl první mnou dohledaný ucelený katalog.

    Luky v něm obsažené mají všechny pákový systém a na svou dobu velmi pěkné parametry, kupříkladu vlajková loď Oneidy z toho roku, SE600, udává šípu váhy 385gr. rychlost 291fps. Při 70lb a DL 30“. (nutno dodat, že podle katalogu)
  • Rok 1992 je začátkem pozvolného úpadku. Nic likvidačního, ale došlo k poklesu prodejů a podle pamětníků i kvality. Firma která si zakládala na inovacích začala pomalu stagnovat.
  • Od roku 2000 vlastní firmu Claude Pollington, který neodolal pokušení obohatit název firmy svou iniciálou. Zrodila se C.P. Oneida Eagle. Nutno podotknout, že za jeho vedení se firma sebrala z pomalého upadání v zapomění.
 

Obecný popis konstrukce současných luků Oneida trochu zjednoduším.

  • Základ je dělené rameno – nenechte se zmást „reflexní“ křivkou, vnější část se prohýbá minimálně, hlavní zdroj síly je vnitřní část ramena, která je z jedné strany přišroubovaná k luku a z druhé je k ní výkyvným systémem přichycena vnější část.
  • Ta je zase napojena lanky k pákám přichycených ke „kladce“, která je jedním až dvěma dalšími lanky spojena s kladkou druhého ramena.
  • Lanka jsou vedena skrze tělo.
  • Systém je symetrický – horní i spodní kladka je totožná.

Funkce je poměrně elegantní:

  • při nátahu se překlopí horní část ramene, páky se dostanou do polohy, kdy přes lanka přitáhnou spodní část ramene.
  • To má za následek také letoff neb se páka dostane do rovnovážného stavu.
  • Lanka vedoucí přes tělo zase zajistí synchronizaci obou stran systému.
 

Výhoda je, že konstrukce je méně náchylná na poškození a má velice hladký chod.

Ten je opravdu firmou i uživateli vynášen do nebe.

Nevýhoda je nezanedbatelná hlučnost a složitost konstrukce. Z toho plyne nepříjemné servisování. V normálním pressu se nedá zmáčknout.

V našich podmínkách by bylo třeba si specializovaný press vyrobit, nebo poslat z USA, než naivně doufat že ho má nějaký servis.

Údajně však nejsou ramena nějak enormě předepjatá a jde provést výměnu tětivy u povoleného luku ve dvou silných lidech. Ale to je informace bez záruky.

Samotná výměna lanek a ladění není dle ohlasů zrovna jednoduchá, a to i když máte k dispozici vše potřebné, plus technickou povahu a základní vědomosti. Původně jsem chtěl o tom něco napsat, ale ve jménu nešíření desinformací to raději nechám být, když s tím nemám osobní zkušenost.

Další nevýhoda je rychlost. Oneidy jsou výkonné luky, zabijete s nimi prakticky všechno, co se dá lovit. Ale při srovnání s rychlostí současných (nejenom) topmodelů, hrají druhé housle. Samotný výrobce se k tomu postavil ne zrovna šťasně a prostě rychlost neuvádí. Ano, rychlost není sice všechno, ale ve spojení s tak hlučným lukem by mohla být lepší.

Co se názoru uživatelů týče, tak je vyzdvihována hladká charakteristika nátahu a výraznější “letoff” a spíše v teoretické rovině větší odolnost konstrukce.

Jako nevýhoda se stále opakuje malá rychlost, hlučnost, mizerné servisování a seřizování.

Další věc je délka, u Oneidy obvykle větší než 40 palců. To je při porovnání s dnešním standardem kolem 32“ hodně, na druhou stranu současný trend zmenšování není po libosti mnohým střelcům (včetně mě). Někdo ocení větší stabilitu, někdo nepoužívá vypouštěč a v takovém případě je na místě poohlédnout se po takto dlouhých lucích.

Pravda je, že největší lákadlo je pro dost lidí design. Pro velkou část je to sice “hnus” ( v jedné internetové diskuzi mě upoutalo pojmenování „odporný velocipéd“) a vyčerpávající hodnocení jednoho uživatele „long, heavy, loud, slow, ugly“, avšak pro menšinu je to  „něco jiného“. Někomu to evokuje tradiční luk, u jiných boduje neotřelá konstrukce a touha mít něco extra.

Pokud to vezmu naprosto prakticky, tak pro lovecké účely existuje spousta vhodnějších luků a za lepší peníze. Pro terčovou střelbu je už konkurenceschopnější, ale pro ne zrovna jednoduché servisování bych ho asi nedoporučil.

Na druhou stranu nemá vysloveně špatné vlastnosti. Luky od Oneidy mají tisíce uživatelů a normálně s ním loví medvědy nebo žlutou v terči. Jde pouze o to porovnat, zda touha po tomto luku přebije jeho nevýhody.

Kupříkladu já, kdybych narazil na nějakou použitou Oneidu v rámci Evropy, a za rozumnou cenu, tak zvědavost vyhraje nad zdravým rozumem a prostě bych si jí do sbírky koupil. Ale určitě bych s ní nelovil.

Závěrem se koukněme na současnou nabídku luků na stránkách výrobce.

Kestrel model 2014

Současná vlajková loď Oneidy, určená převážně k lovu. Je to poměrně monstrum i na poměry firmy.

Rozměrný rám hostí dvě kladky a čyři páky, krom tětivy má 4 lanka, dvě průchozí spojují kladky, 2 ramena s pákami a jako bonus 4 balanční pružná lanka.

Tohle bych opravdu servisovat nechtěl. Jestli jsem to dobře pochopil tak Délka nátahu (DL) se seřizuje pootočením pák vůči kladce. Síla (DW) pak klasicky šroubem procházející ramenem.

Uživatelské recenze vyzdvyhují naprostou plynulost nátahu a nepřekvapivě zatracují servisování.

Nepříjemná je rovněž cena 1395 dolarů.

  • TtT 42-43“
  • BH 6“-7“
  • DL 26-31,5“
  • DW 35-55/ 50-70 lb.
  • Váha 2300g
  • Let Off 65-80%
  • K dostání v černé a camo verzi.
  • IBO výrobce neuvádí tudíž z jedné recenze:
  • Šíp váhy 385gr. Bareshaft,  luk: DW70lb. DL30“= 274fps

Osprey

Slabší luk, určen zejména na rekreační terčovou střelbu a na rybaření.

S cenou 765 dolarů si prostě neodpustím říci že je spousta lepších luků za třetinu ceny.

  • TtT 44-45“
  • BH 6-7“
  • DL 26-32“
  • DW 30-50LB.
  • Váha 1700g
  • Let Off 50-80%
  • barva černá, bílá, maskáčová
  • rychlost se mi nepodařilo zjistit.

Talon

Luk střední třídy – prostě slabší a levnější Kestrel.

Na rozdíl od něho má jednodušší možnost vyladění a celkově je uživatelsky příjemnější.

Přímo mezi uživateli se těší velké oblibě, kterou čeří fakt, malého výkonu.

Cena 875 dolarů

  • TtT 44-45,5“
  • BH 6-7“
  • DL 26-32“
  • DW 30-50LB.
  • Váha 1700g
  • Let Off 50-80%
  • barva černá, camo
  • rychlost, opět z recenze: při 46lb. Nátahu 28.5“ a šípu váhy 500gr.= 200fps

Hawk

V podstatě Talon, s větším rozmezím DL a DW. Určený pro ženy a dorost.

  • Opět za 875 dolarů.
  • TtT 42“
  • BH 6“
  • DL 22,5-26“
  • DW 35-50LB.
  • Váha 1600g
  • Let Off 50-80%
  • barva černá, camo

Tomáš Prachař

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.