sportovní lov versus myslivost

Štítky:

Je současné pojetí středoevropské tradice myslivosti dost vyspělé na to, aby vedle sebe sneslo alternativní způsoby lovu, nebo jsou sportovní lovci odsouzeni k tomu, jezdit navěky do osvícenějších krajin?

Občas je ve veřejném prostoru vidět snaha ze strany laické veřejnosti, házet myslivost a poplatkový lov do jednoho pytle. To se samozřejmě nelíbí mysliveckým sdružením, která se poté snaží od jiných pojetí lovu distancovat. To chápu, ovšem s nelibostí nesu, že je to obvykle vedeno rétorikou, že myslivec je nadřazen nad “pouhým” lovcem.

Nejdříve je třeba definovat, co to myslivost vůbec je a jaký má vztah k lovu. Na rozdíl od obecného přesvědčení je lov jen malou částí její činnosti. Myslivost je v současné podobě hospodářský mechanismus, který, vzletně řečeno, otupuje hrany na styčných plochách mezi přírodou a civilizací. Ať se mi to líbí nebo ne, tak je nezvratným faktem, že nežijeme v divočině, ale v kulturní krajině. Takové prostředí vyžaduje určité hospodářské zásahy na volně žijící zvěři, což zajišťují v našich končinách tradičně myslivecká sdružení. Řečí zákona se myslivostí rozumí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému. Krom toho je to také spolková činnost, směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, jako součásti českého národního kulturního dědictví. Lov samotný je brán spíše za nutné zlo, než věc kterou by si měl myslivec užívat. Dovolím si zde citovat jednoho ze zakladatelů současné myslivosti Františka Housku.

“Její uchvácení (zvěře) jest jen podřadným úkonem, často dosti disharmonicky vyznívajícím v celé řadě zážitků předcházejících, jež jsou tím čistší, čím jsou odlehlejší od pudových sklonů obyčejného lovce. “

Lovecká vášeň je tedy něco, co do myslivosti nepatří a samotný akt lovu je spíš chápán jako dílem sklizeň a dílem plení. Myslivec totiž nechová zvěř proto, aby ji usmrcoval, ale usmrcuje ji proto, aby ji choval. Sportovní lov tedy nemá, již z definice, v samotné myslivosti místo. Dokonce svého času proběhl legislativní boj, aby se myslivost neoznačovala jako sportovně rekreační činnost, protože by to mohlo svádět k představě, že je to druh sportu.

Na rozdíl od myslivosti je sportovní lov, jak již název napovídá, sport. Ve své regulované formě obecně prospěšný sport, sluší se dodat. Z toho vyplývá, že lov a myslivost jsou dvě rozdílné věci. Myslivost tedy nemůže být nadřazena lovu, protože se prostě jedná o jiný obor činnosti,stejně jako se potápění nedá srovnávat se zahradničením.

Přesto má myslivost snahu diktovat lovcům jak mají lovit. Lovec totiž ani v ČR automaticky neznamená myslivec. Ano, pokud člověk chce lovit v ČR, tak musí složit myslivecké zkoušky, jakožto nutný předpoklad k získání loveckého lístku. To ale neznamená, že lov se musí ze zákona provádět pod diktátem myslivosti. I u nás existuje poplatkový lov a povolenky. Tradice jsou sice pěkná věc, ale nemyslím si, že by do ní měl být tlačen i někdo, kdo chce jenom lovit. Samozřejmě, získání loveckého lístku by mělo být podmíněno určitou edukací a následnou zkouškou. Přijde mi ale nepatřičné, aby obsahovala všechen ten myslivecký balast. To by měla být určitá nadstavba pro ty co chtějí myslivost opravdu vykonávat.

To by ale zas až takový problém nebyl. Horší je, že myslivost z hlediska svého historického monopolu utlačuje jiné formy lovu. Jde o to, že za účelem vyšší záživnosti lovu, se v cizích a osvícenějších zemích, kde je to povoleno, užívá podstatně širší paleta metod a zbraní, kupříkladu luky. Jsem totiž toho názoru, že etika lovu nemá nic společného s loveckým náčiním, jako spíš s postavou samotného lovce. Jeho přístupem, schopnostmi a odpovědností. U nás je to však vše bráno jako takzvané nemyslivecké způsoby lovu a ten je u myslivců brán automaticky jako něco špatného. To jsou, zjednodušeně řečeno, všechny lovecké postupy, použitá výzbroj a výstroj, která nemá oporu v tradici myslivosti, respektive jejího současného výkladu. Přičemž jen myslivci samozřejmě vědí co je nejlepší a ostatní způsoby lovu jsou apriori horší. Nerozporuji, že vědí co je nejlepší pro myslivost, ale rozhodně si nemyslím, že by měli právo být arbitry lovu obecně. Již pouhá zmínka o alternativních metodách lovu se zhusta bere jako přímý útok na myslivost. Přitom zdaleka ne všichni sportovní lovci chtějí takto lovit pod křídly myslivosti. Ač se to myslivcům jistě nelíbí, tak poplatkový lov je zde legální a nevidím v něm útok na myslivost. Přesto je s přispěním vlivu myslivosti na tvorbu zákonů, většina alternativních metod nelegální. S ničím jiným, než s běžnou puškou a brokovnicí se v ČR v současné době legálně lovit nedá.

Rychlé a bezmyšlenkovité odsouzení něčeho, o čem kritik neví vůbec nic, je jádrem problému, který v myslivecké komunitě, ale i mezi veřejností, kolem alternativních směrů lovu panuje. Jediný praktický dopad takových restrikcí je, že sportovní lovec prostě jezdí lovit do zahraničí. To je však ztráta, protože lovecké odvětví generuje slušné peníze, které by mohly jít na provoz myslivosti, hospodářům, vlastníkům pozemků a státu prostřednictvím daní. Navíc by správně nastavený sportovní lov pomohl s přemnožením divokých prasat, které myslivci sotva zvládají.

Osobně bych uvítal, kdyby se myslivost transformovala na něco udržitelného a nekonfliktního s jiným pojetím lovu. V zahraniční praxi se ukázalo, že již malé množství profesionálních lovců, zlomek členské základny naší myslivosti, je schopen udržovat množství zvěře na požadovaných počtech a to rychle a efektivně. Na lesnictví pak máme státní podnik. Vhodně začleněný a regulovaný poplatkový lov plošnějšího charakteru by generoval peníze a přispíval k plánované regulaci. Myslivci by si pak mohli nerušeně udržovat svoje tradice na vlastních pozemcích. Nemuseli by se zlobit se sobě nehodnými uživateli maskáčů ve svých řadách a taky by už po nich nikdo nic nechtěl. Ve vyspělém světě to tak funguje a funguje to dobře ke spokojenosti všech. Státu, lovců i majitelů pozemků. Často je slyšet, že nám myslivost ve světě závidí. Inu, asi je to záležitost sociální bubliny, ale já jsem se zatím setkal s opačným názorem. Stačilo jen, kromě vzletné tradice, popsat i to kolem.

Pro úplnost musím říci, že existují i opačné snahy a tak kromě striktního oddělení jsou zde i zastánci implementace jiných druhů lovu do struktur myslivosti. Osobně si ale nemyslím, že to bude fungovat, i kdyby se takový lov zlegalizoval. Lovec na treestandu, vyzbrojený lukem moc tradiční není a to, že na sobě dotyčný bude mít zelený hubertus, situaci nezachrání. Myslivost, chce-li si udržet svoje stanovy a tradice, nemůže být kompatibilní s čímkoli jiným, což by nevadilo, kdyby ovšem tolerovala i jiné směry lovu mimo svou strukturu.

Osobně si myslím, že je současný stav, kdy má lidová myslivost svým způsobem lovecký monopol, je dlouhodobě neudržitelný. Dříve nebo později musí přijít změna ve směru profesionalizace. Je jen otázkou nakolik konstruktivně se ke změnám postaví samotná myslivost.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.