Lov za úplatu

Poplatkový lov je ve středoevropském prostoru, kterému vládne lidová myslivost, přijímán nadmíru negativně. Přesto se ve světě jedná o naprosto běžný model lovectví a oproti našemu pojetí je i v lecčems výhodnější.

Poplatkový lov, neboli lov za úplatu, není ani tak forma lovu, které jsem popisoval ve svém prvním článku, ale spíše ekonomické odvětví. Současně je pro našince v podstatě jediná možnost, jak okusit sportovní lov alternativními způsoby, kupříkladu lukem, aniž by musel emigrovat. V ČR je totiž nelegální lovit čímkoliv jiným než puškou nebo brokovnicí. Z části je to odůvodněno prevencí před nadměrným utrpením zvěře (což je záležitost které se budu důkladně věnovat v dalších příspěvcích) a poté ochranou tradic myslivosti, jak jsem psal ve svém předchozím článku. Ovšem tento argument je lichý, protože člověk nemusí být myslivec aby mohl lovit. Musí mít lovecký lístek a ten se opravdu získává na základě mysliveckých zkoušek, ale to samo o sobě nedělá z lovce myslivce. I tady existuje poplatkový lov, jen je silně upraven jeho průběh.

V ještě poměrně nedávných dobách mohl našinec legálně lovit opravdu jen jako myslivec. Navíc byl vázán tím, že mohl být členem jen jednoho mysliveckého sdružení. Možnost lovu tedy byla omezena povolenkou v honitbě, kde byl členem, pozvánkou na hon ke spřáteleným kolegům, případně povolenkou zakoupenou do některé z honiteb u státních či vojenských lesů.

Ta doba je naštěstí pryč. Po revoluci se nám všem otevřel svět. Našinec dnes může cestovat po celé planetě, lovit jakoukoliv zvěř a použít k tomu jakoukoliv zbraň. Český lovec tedy může legálně lovit čímkoliv, jen prostě ne u nás. To je ovšem pro ČR docela ztráta, protože lovec který chce lovit kupříkladu lukem se prostě sebere a peníze za takový lov utratí v zahraničí. To sebou sice nese určité nepohodlí v podobě cestování a vyšších nákladů, ale dle mého názoru je to směšná cena za téměř neomezené možnosti.

Je libo žirafu lukem, impalu revolverem nebo warthoga kopím? Nic není problém, je to jen otázka peněz. Dovedu si představit, jak se spousta lidí při poslední větě ošila. To, že je poplatkový lov byznys ale nevnímám jako chybu, jenom jako jeho vlastnost. Na jedné straně máme množství lovců, kteří chtějí lovit. Tomu se říká poptávka. A kde je poptávka, vznikne i nabídka. Buď vznikne ta legální a rozumně regulovaná a pokud ne, přijde na řadu ta nelegální a divoká. Člověk nemusí být génius na to, aby přišel na to, která z těch možností je prospěšnější pro společnost i zvěř.

Na první pohled se může zdát, že když v Africe někdo uloví, pro příklad slona, tak Afrika prohraje. Svět prostě přijde o dalšího slona. Takhle to však není. Paradoxně je to výhra pro všechny (tedy kromě toho konkrétního slona, samozřejmě). Je spočítáno, jaký je optimální stav takové zvěře pro svůj areál rozšíření tak, aby byla populace dost velká, odolná a geneticky rozmanitá. Větší množství je zase nežádoucí, protože pak by hrozil střet s lidmi a škody na majetku. To se děje i tak, ale v míře, která je akceptovatelná. Za možnost lovu musím zaplatit. Letenky, potřebná povolení, samotný lov a přidružené služby. Něco jde vládě a něco zřizovateli. Zde bych rád podotkl, že veškeré maso získané z takového lovu se bezezbytku zpracuje a sní. Nic nepřijde nazmar.

V médiích je často opakován argument, že peníze z lovu nejdou místním komunitám. Samozřejmě, že nejdou, proč by se mělo někomu něco dávat za nic. Není to ale tak, že nad mrtvým zvířetem dám zlému obchodníkovi pakl peněz, které si nacpe pod polštář. Ten z toho platí ubytování, průvodcovství, dopravu a zpracování a na to je třeba najmout místní lidi. To odvětví živí přímo i nepřímo obrovské množství lidí a to na základě jejich práce. Možná jsem staromódní, ale myslím si, že tak to má být.

Děje se to ale tak, aby vše bylo udržitelné. Zvířatům se tedy zajišťují podmínky vhodné k jejich životu a střílí se jen takto vzniklý přírůstek. Pokud by se vystříleli všichni naráz, tak je to z ekonomického hlediska dlouhodobě naprosto nevýhodné. To ví jak vláda, tak zřizovatelé, takže poměrná část peněz takto získaná jde na zachování udržitelné a zdravé populace. Neříkám, že ten systém funguje vždy hladce, ale nesporně funguje. Alternativa v podobě úplného zákazu lovu se ukázala jako naprosto špatná. Ve státech kde platí takový zákaz je díky tomu velká míra pytláctví, kupříkladu v Zambii. Kvůli tomu lze pozorovat úbytek celkové africké populace divoké zvěře. Vinu nenese regulovaný poplatkový lov, ale pytlačení. Místním je to povětšinou jedno, protože v případě zákazu legálního lovu nemají ze zvířat užitek, naopak mnozí uvítají, že ubude problémů se soužitím. Vláda pak nemá dostatek lidí a peněz na ochranu před pytláky a těm je pochopitelně fuk nějaká udržitelná velikost populace.

Specifická situace je u lovu na farmách, což je typické pro lov v Jihoafrické Republice. Je to uspořádání dané místním přístupem k dělení a vlastnictví půdy. Loví se tam pilně i mimo farmy, ale většina běžných zahraničních lovců si alespoň část lovů odbude na farmě. Technicky je to nejblíže našemu lovu v oborách, ovšem na neporovnatelně rozlehlejším a divočejším prostředí. V podstatě je to divoká příroda s charakteristickým terénem, kterou někdo prostě obehnal plotem a vyjezdil do ní pár cest. Co je však signifikantní je rozloha takových farem, se kterou se nedá nic v Evropě srovnávat. Jen pro představu, byl jsem v jedné, jejíž součástí byla regulérní hora. Běžně jsou to i stovky kilometrů čtverečních a lovit tam není o nic jednodušší, než lovit za plotem.

V takovém prostředí je ovšem jednodušší udržovat stavy zvěře v rovnováze s loveckou poptávkou. Samozřejmě i zde platí, že ulovené zvíře se bezezbytku zpracuje. Už jsem to psal a napíšu to znovu, pokud se uznává, že získávání masa z biochovů je morálně lepší než z velkochovů, tak získávání masa lovem je ještě o třídu výše. Zvířata žijí déle v přirozeném prostředí a po odlovu se bezezbytku zpracují. To je prostě fakt.

To není jen můj názor. Stejně smýšlí i UICN (Mezinárodní svaz na ochranu přírody). Ten říká, že “zvěř je mimo jiné i biologickým zdrojem z divoké fauny. Využívání tohoto obnovitelného přírodního zdroje lovem, s podmínkou, že se jedná o činnost trvalou a regulovanou, může přispět k zachování biodiverzity (druhů i habitatů).”

Dnes propagovaný nelovecký turismus do určité míry funguje, ovšem negeneruje tolik peněz pro tolik lidí jako poplatkový lov. Navíc určité množství zvířat se stejně bude muset odstřelit z hospodářských důvodů. Osobně jsem toho názoru, že kombinace regulovaného poplatkového lovu, spolu s neloveckou turistikou je pro všechny zainteresované nejvýhodnější. Zajistí to obživu lidem, udržitelnou a zdravou populaci divoké zvěře a lovecký zážitek lovcům.