V létě jsme se na týden uchýlili do švédské ostrovní divočiny poblíž městečka Öregrund. Primárně šlo o útěk od civilizace, kdy jsme na kajacích objíždeli ostrůvky kolem. V tomto směru se cesta více než vydařila, pět dní jsem neviděl žádného dalšího člověka, neobtěžoval se nošením bot a přespával v hamace. Kdyby tam toho času zrovna nebyli přemnožení komáři, kteří na nás po setmění pořádali nálety v nevídaném množství, tak by to bylo bez chyby, ale člověk nemůže mít všechno.
Jednou z našich tužeb byl i lov. Po těch letech mám již trochu problém někam vycestovat bez toho, že bych tam něco lovil. naštěstí jsem se zde v tomto směru mohl realizovat dosystosti, protože ve Švédsku je rybolov pro vlastní potřebu povolen bez omezení a nutnosti povolení. Ač nejsem rybář ( respektive preferuji lov harpunou na nádech když už jde o ryby) tak jsem do batohu přibalil zapůjčený prut, nakoupil doporučenou návnadu a vyrazil vstříc baltskému moři.
V oblasti kde jsme byli je povážlivé množství štik. Schovávají se obvykle v ostrovních zátokách ve vodní vegetaci. Nejlépe na ně fungují potápivé woblery. Nejúčinnější taktika je nahodit tak aby se wobler tahal podél pásu zeleně. bez větší snahy se mi podařilo za dobu pobytu ulovit tři štiky. jednu zoufale podměrečnou jsem hodil zpátky, ale dvě další již byly ve velikosti ospravedlňujicí zabití a konzumaci. Spousta kostí ale maso dobrý.
Lovec | Spisovatel | Dobrodruh
bowhunter.cz
tomasprachar.blog.idnes.cz