Lovec 7/20 – Lovení bez kompromisů

Koncem loňského roku jsem vybíral nový klasický luk na lov a nakonec jsem sáhnul po modelu rodinné firmy Lazecký & Měch. Co všechno tento domácí výrobce nabízí?

Dlouhá léta jsem vlastnil dvojici luků Hybrid Longbow od české firmy Alexbow, i když se u mě v průběhu času otočilo i několik Bearů, kladky ani nepočítám. Hybridům nemůžu nic moc vytknout, na lov to jsou skvělé luky, obstály na lovech v Africe i Bělorusku. Fungovaly výborně, a ještě fungovat budou, i když u nových majitelů. Šly z domu, protože pro lov v zahraničí je třeba luk nějak přepravit, a to se s pevným modelem dělá těžko. Hybrid dlouhý 56″ se sice ještě dal nacpat do rozměrových limitů odbaveného zavazadla, ale jen tak tak a za cenu omezení dalších věcí.

DVA LUKY JSOU LEPŠÍ

Rozhodl jsem se tedy přejít na take-down, tedy rozkládací luk, který je pro tyto účely mnohem praktičtější. Současně jsem tak mohl optimalizovat množství výzbroje na jeden střed a dvě sady ramen (namísto dvou kompletních luků). Problém u loveckých luků je totiž v tom, že síla nátahu nutná k lovu není zrovna příjemná na intenzivní trénink nebo rekreační střelbu. Navíc silný luk má tendenci generovat u střelce chyby v postoji a vypouštění. Jde se s tím popasovat, ale lepší je mít luky dva: slabší na trénink a druhý na lov. Střelec tak trénuje a piluje techniku na slabším luku, silnější používá jen doplňkově a přímo na lov. To je důvod, proč jsem měl dva stejné luky, jen s různou silou: 47 liber (tréninkový) a 60 liber (na lov). Jeden střed se dvěma páry ramen je však praktičtější alternativou.
Jaký luk ale vybrat? Samozřejmě existuje možnost jít do osvědčené špičky v podobě Bearu Take-Down, nebo něčeho z produkce firmy Hoyt. Obojí patří k tomu nejlepšímu, co lze sehnat, ale je to krvavě zaplacené a hůře dostupné. Rozhodl jsem se proto poohlédnout jinde.

VÝKON, ODOLNOST A LIBRÁŽ

V mém okolí má několik lidí luky od firmy Lazecký & Měch, jejichž majitelé jsou s nimi spokojeni. I když
se jedná o modely v první řadě na rekreační střelbu, splňují všechna kritéria pro lovecké luky. U těch jde především o to, aby generovaly dostatečný výkon, snesly hrubé zacházení a byly v dostatečně silné
libráži, kterou jsou schopny dlouhodobě vydržet.

“Někdo ocení tradiční rovnou rukojeť, jiní preferují silné revolverové vybrání.“

Další podmínkou je přeprava letadlem bez příplatků a možnost manipulace v omezeném prostoru. Samozřejmě je i v této kategorii vítán hladký nátah bez tuhnutí ramen, ale nehraje to zdaleka takovou roli. Pokud se s takovou zbraní dá spolehlivě trefit cíl o průměru dvacet centimetrů na dvacet metrů, tak se s ní dá i lovit. Lazecký kritéria splňoval, dostupnost a cena byla ve srovnání s konkurencí více než příznivá, stejně tak hodnocení. Rozhodl jsem se to tedy zkusit. Lazecký nabízí širokou paletu vlastních luků. Dětské luky, dlouhé (longbow), jezdecké a reflexní, a to jak pevné, tak take-down. Z dlouhých se dá k lovu použít model Skaut (60 liber, 68″) a z jezdeckých Bizon (55 liber, 50″). Většina lovuchtivých zájemců se však zaměří na skládací reflexní luky Traper, Junák a Romulus. Riser (tělo) Trapera má jednoduché, rovnější a subtilnější tvary. Junák je již masivnější, s hlubším vybráním úchopu a lze se domnívat, že pro lovecké užití se silnými rameny bude vhodnější, odolnější a stabilnější. Romulus zase disponuje efektivně tvarovaným riserem a hlubokým, revolverovým vybráním rukojeti. Risery jsou nabízeny v provedení pro praváky i leváky a v několika variantách lakovaných povrchových úprav. Základní provedení je z jasanového masivu, ale kromě toho je zde několik lepených variant, které kombinují jasan s padoukem (americkým ořechem), nebo s třešní, přičemž lepené varianty jsou pro lovecké užití rozhodně vhodnější díky vyšší pevnosti. Reflexní, kónicky broušená ramena mají sendvičovou lepenou konstrukci kombinující jasanové dřevo a sklolaminát a jsou mezi modely Junák a Traper volně zaměnitelné. Vyrábějí se v silách od 20 do 60 liber, odstupňovaných po 5# a dvou délkách, které pak determinují celkovou délku luku. Lze tak mít luk dlouhý 60″ (1 460 mm), nebo 62″ (1 510 mm). Výjimku tvoří Romulus, jenž má pro vyšší rychlost ramena silněji prohnutá. Momentálně jsou k dispozici ramenaMěchdlouhá 62″ a 64″. Výhledově budou k dostání i v délce 60″. Doporučená hodnota brace height (vzdálenost mezi tětivou a nejhlubším místem držadla luku) je u všech modelů ve standardním rozmezí od 18,5 do 21 cm. K luku se dodává základní očková dakronová tětiva, návod a klíč na montáž ramen.

SEZNÁMENÍ S LUKEM

Zvolil jsem model Junák II, tedy s lepeným riserem v kombinaci padouku a jasanu. Mám k němu dvě sady ramen, 45librové na trénink a 60librové na lov, oboje v délce 60″. Luk stál 3 350 Kč a druhý pár ramen 1 400 Kč. Rukojeť je pohodlná spíše pro střední až větší ruku. Vybrání úchopu je hlubší, než bývá u tradičních luků běžné, ale je to stále v průměru. Hodnotit rukojeť v tomto parametru je silně subjektivní, protože každému vyhovuje něco jiného. Někdo oceňuje tradiční, rovnou rukojeť, jiní (včetně mě) zase preferují silné revolverové vybrání, typické kupříkladu pro Bear Super Kodiak. Junák je někde mezi. Každopádně, drží se solidně. Celkové zpracování je na více než slušné úrovni. Osobně mohu vyzdvihnout estetickou stránku prokládané rukojeti v kombinaci padouku a jasanu.

“Lepené varianty jsou díky vyšší pevnosti pro lovecké užití vhodnější.“

Ramena jsou k tělu uchycena a vystředěna pomocí kolíků a šroubů procházejících skrze rameno, což považuji za největší problém těchto luků. Lepší na manipulaci by zde byl otevřený otvor, skrze nějž by šlo rameno nasadit a jen dotáhnout. Na smontování je nutný inbusový klíč. Mnohem raději bych zde viděl šroub s rozměrnou hlavou, kterou lze zašroubovat rukou nebo pomocí nože, aby s sebou lovec nemusel nosit další položku výstroje. Přimontovaná ramena drží v těle solidně a díky masivním inzertům a celkovému zpracování styčných ploch se lze domnívat, že životnost bude dobrá. Je tu však určitá minimální vůle na kolíku, a tak ač se po utažení rameno ani nehne, díky vůli jej lze přimontovat lehce mimo osu, což není žádoucí. Dá se to však minimalizovat kontrolou. Celkově má tedy uchycení prostor ke zlepšení, ale dá se s tím bez problémů fungovat.

ÚPRAVY, VYBAVENÍ A STŘELBA

Vzhledem k zamýšlenému určení jsem osadil luk vhodným příslušenstvím a provedl několik úprav. Jakovětšina lovců jsem i já instaloval na tětivu tlumiče (vyrobené z kožešiny nutrií), a navíc opatřil ramena dorazem z žirafí kůže. V takové konfiguraci je výstřel opravdu tichý. Do šípového okna jsem vlepil dvě světlovodná vlákna, která užívám jako mířidla na 15 a 25 metrů. Instinktivní střelbě ani míření přes šíp jsem totiž nikdy nepřišel na chuť. Zakládka (prostor, kam na luku zakládáme šíp) je z kůže a děleného typu. Z levé strany jsem přivrtal profil, do něhož upínám držák na pět šípů Easton Gamegetter II s váhou 520 grn a spine 400, opatřené 5″ peřím. Zprava je pak montážní Picatinny lišta na upnutí příslušenství pro potřeby nočního lovu. Konec spodního ramene jsem osadil koženou krytkou, která chrání před poškozením a současně přidržuje tětivu na svém místě, když je luk vypnutý. Původní očkovou tětivu jsem vyměnil za vlámskou. Pro lov anebo rekreační střelbu fungují luky Lazeckého velmi dobře. Není to sportovní luk, a tak ho ani nelze hodnotit sportovní optikou. Tady se Junák nechytá, ovšem mohu jej přímo srovnat s postarším lukem Bear Kondiak 55# 60″, který mám – tato značka i luk jsou zlatým standardem v tradiční lovecké lukostřelbě. Bear má subjektivně lehce hladší a lineárnější chod po většinu nátahu, ale ke konci je více znát tuhnutí. Stabilita a vibrace při výstřelu jsou srovnatelné, ale Bear je při výstřelu trochu hlučnější. Ergonomicky mi více sedí Junák; disponuje hlubším šípovým oknem, což zjednodušuje sladění šípů s lukem. Přesnost je zcela srovnatelná a na zamýšlené použití dostatečná. Bear při 55# a mém nátahu 27,5″ metne šíp těžký 520 grn průměrnou rychlostí 177 stop za sekundu (fps). Junák to při 60# zvládne o 10 fps rychleji. Celkové zpracování je na podobné úrovni, ale je pravda, že Bear působí trochu luxusněji. V neposlední řadě je zde otázka ceny. Kodiak u nás vyjde na 19 000 Kč, přičemž Junák začíná na 3 100 Kč dle provedení.

Pokud bych měl Junáka srovnat s konkurencí v podobné cenové relaci, nabízí se srovnání s luky Ragim, které jsou u nás docela rozšířené. Svého času jsem měl možnost vyzkoušet Ragim Wildcat a mohu říct, že Junák je celkově podstatně lepší a kvalitnější. V době psaní článků má můj Junák za sebou tři měsíce nevybíravého zacházení, jeden úspěšný lov a zhruba 3 000 šípů, beze stop poškození nebo kroucení ramen. Charakteristika nátahu je na lovecký luk dostačující, stejně tak úroveň rychlosti, hlučnosti i stability. To vše za bezkonkurenční cenu ve své kategorii. Samozřejmě existují lepší lovecké luky, kupříkladu Hoyt Satory – ten ovšem na našem trhu stojí tolik jako osm luků Junák. V tom tkví hlavní deviza mnou zvoleného luku: Poměr cena/výkon je výborný. A dá se s ním lovit bez výrazných kompromisů.

Noční lov lukem

Ohledně příslušenství je můj luk v jedné věci poměrně unikátní. Může se nakonfigurovat tak, že z něho lze střílet i v noci bez použití svítilny. Obvyklý průběh nočního lovu s lukem vypadá tak, že je na luku upnuto světlo. V případě, že se kýžená kořist dostane na dostřel, lovec zhruba namíří, natáhne luk, skrze spínač rozsvítí svítilnu (osvítí cíl), domíří a střílí dříve, než kořist stačí utéct. Je to dost náročné na pohotovost, odhad, trénink a zkušenosti. Noktovizor upnutý na luku v praxi používat nejde. Lze však na připevněnou montážní lištu upnout pozorovací noktovizor před oko skrze náhlavní soupravu a mířit pomocí IR laseru upevněného na luku a nastaveného tak, aby označoval bod dopadu šípu na určitou vzdálenost. To je právě účel oné montážní lišty, ale lze na ni samozřejmě upnout i běžnou svítilnu.