V osmdesátých letech vznikla dosti neobvyklá lovecká zbraň, která měla za cíl zkombinovat výhody opakovačky a dvojáku v jednom balení? Díru do světa neudělala, ale vyrábí se dodnes. Je ale takové monstrum řešením, nebo jen zbytečností pro boháče?
Opakovačku nebo dvojku?
Ačkoliv dnešnímu trhu loveckých zbraní dominují opakovačky, tak v některých situacích je stále podstatně vhodnější volba klasický dvoják. Ten má totiž jednu podstatnou výhodu – instantní druhou ránu. Pokud potřebujeme u opakovačky druhý výstřel, tak musíme manipulovat se závěrem. Přehmátnout rukou ze spouště na kliku závěru, přebít a až pak teprve zmáčknout spoušť pro druhou ránu. To se dá stihnout poměrně rychle a pro většinu loveckých scénářů to naprosto stačí. Při naháňkách, kdy můžeme potřebovat rychlou opravnou ránu, nebo při redukčnímu odstřelu, kdy jsou situace vedení palby na více cílů v krátkém čase, ale můžeme zatoužit po něčem rychlejším. Klasické řešení je dvouhlavňová zbraň, u které stačí pro druhou ránu prostě zmáčknout druhou spoušť, bez jakékoliv předchozí manipulace. Nevýhoda je však v nižší kapacitě pouhých dvou nábojů. Více než dvouhlavňové řešení kulovnic se neukázalo jako praktické, kvůli nárůstu váhy. Z praktického hlediska je nejlepší řešení takových situací použití samonabíjecích pušek, které jsou ale u nás nesmyslně omezené.
Při lovech běžné kořisti ale o nic moc nejde. Někomu stačí opakovačka, jiný upřednostní dvojku i přes nižší kapacitu a kdo může a potřebuje sáhne po samonabíjecí pušce. Každá možnost má svoje výhody i nevýhody a je jen na lovci co mu vyhovuje více. Nejde o život, respektive ne ten lovcův.
Na druhou stranu existují situace, kdy už o lovcův život jde. Lov nebezpečné, těžké zvěře. Může se jednat i o medvědy nebo pižmoně, ale typicky zde mluvíme o africké zvěři. Konkrétně o slonu, nosorožci, hrochovi, kapském buvolu a do určité míry ještě o lvu. Taková zvěř se obvykle loví na kratší vzdálenosti, je velice agresivní, značně odolná a dokáže být nepříjemně rychlá, pokud jde o likvidaci hrozby v podobě lovce. Ten má na tento typ lovu obvykle dvě možnosti stran výběru zbraně: opakovačku, nebo dvojku. Samonabíjecí zbraně se zde nepoužívají především kvůli jejich nedostupnosti ve vhodných, dostatečně výkonných rážích a potenciálně menší spolehlivosti. Pokud si vybereme opakovačku, tak sice máme slušnou zásobu munice, 4 a více nábojů, ale ztrácíme citelnou dobu přebitím. Pokud na nás zvíře zaútočí po neefektivním prvním výstřelu, což se na těchto lovech stát může, tak nemusíme stačit přebít a provést druhý výstřel. Lovec je navíc v takové situaci pod extrémním stresem, takže i trivialita jako je pohyb závěru se pro něj může stát nepřekonatelným problémem. Krom toho se opakovačka může při přebití zaseknout, kupříkladu vystřelená nábojnice v komoře může klást větší odpor při extrakci, nebo se může vzpříčit náboj cestou do komory. Není to časté, ale stát se to může a v této situaci je to potencionálně fatální závada.
Dvoják má na druhou stranu instantní druhý výstřel. Další stisknutí spouště, další bum. Navíc je dvoják spolehlivější než opakovačka, díky své jednoduchosti. Problém je v pouze dvou ranách kapacity. Ve většině případů dvě rány stačí, navíc je u těchto lovů obvyklá přítomnost ozbrojeného doprovodu. Nemusí to však stačit v každé situaci a všem lovcům. Existuje sice technika, kdy má lovec v nestřílející ruce rovnou připraven další náboj kdyby jej bylo potřeba. S dostatečným tréninkem přebití to může být s úspěchem použito, ale je třeba to brát jako poslední linii obrany. Jak z toho tedy ven?
Pod útokem tří slonů
Jedním z případů kdy se kapacita dvou ran ve zbrani ukázala jako nedostatečná, je zkušenost maďarského lovce Jménem Joseph Szecsei, který v roce 1981 čelil útoku hned tří slonů v jeden okamžik. Szecsei z této situace vyvázl ve zdraví, ale bylo to o pověstný vlásek. Tento bez debat vrcholně vypjatý okamžik dal vzniknout nápadu, na nový typ lovecké zbraně na nebezpečnou zvěř. Zbraň kombinující dvě hlavně schopné instantního druhého výstřelu, které však jdou přebít v případě nutnosti jako u opakovačky.
Szecsei tedy se svou ideou navštívil renomované puškařství Fuchs – Fine Guns GmbH, sídlící v rakouském Innsbrucku. Ze vzájemné spolupráce vzešla do té doby nevídaná zbraň, opakovací dvoják Szecsei & Fuchs.
Jak to funguje?
Konstrukčně se jedná o mimořádně zajímavý typ zbraně, jehož tvůrci si s elegancí rakouské puškařské školy poradili s každým detailem. Je tak nejen neobvyklá a krásná, ale především účelná a o to Szecseiovi šlo především.
Takže jak to funguje? Představme si systém běžné opakovací pušky s odsuvným závěrem. Klasická klika, vyhazování patron doprava a přísun nábojů z vyjímatelného zásobníku. Teď si představme to samé jen s vyhazováním doleva. Máme? Svařte to v duchu k sobě, nacpěte do jedné pažby a to je ve zkratce Szecsei & Fuchs. Aby to však všechno fungovalo dohromady, spolehlivě a uživatelsky přívětivě, bylo potřeba mechanismus značně přizpůsobit zdvojené roli. Největší specialitou je bez pochyb odsuvný závěr. S tím se manipuluje jak u běžné opakovačky. Vezme se za kliku, pohybem nahoru se závěr odjistí a natáhne bicí ústrojí, pohybem závěru dozadu vyhodíme případné prázdné nábojnice, pohybem dopředu nabereme ze zásobníku nové náboje, zasuneme je do komory a při zaklopení záver uzamkneme. V případě dvou závěrů ovládaných jednou klikou je ale nemůžeme uzamykat pootočením přímo do hlavně. Asi by se dal použít nějaký převod, ale to by neakceptovatelně zvýšilo složitost systému. Místo toho u Fuchse použili systém uzamykání závěru do pouzdra závěru v jeho zadní části. V drtivé většině případů se, dnes používá uzamykání čelem závěru, protože je to výrobně jednodušší a o něco málo pevnější, ale není problém udělat uzamykání v zadní části, což se pro tuto zbraň ukázalo jako optimální řešení. Klika je tedy napojena na rotační závorník, který je opatřen šesti mohutnými ozuby, které zapadají do odpovídajícího vybrání v zadní části pouzdra závěru. Vlastní tělo závěru se při přebití hýbe jen podélně. Vyhazovače a drápky vytahovačů jsou samozřejmě v zrcadlovém uspořádání. Při pohybu závěrem vzad tak dojde k vyhození jedné nábojnice doleva a druhé doprava. Při dopředném pohybu dojde k nabrání dvou nábojů naráz ze zdvojeného zásobníku. Ten je vyjímatelný a s kapacitou 3+3 náboje. Hlavňový svazek je na první pohled řešen jako u dvojáků, ale neodklápí se za účelem přebití, místo toho je napevno připojen k pouzdru závěru. Spoušť je zdvojená, zadní je pro levou hlaveň, přední pro pravou. V zadní části závěru najdeme rozměrnou manuální pojistku a před lučíkem tlačítko umožňující vyjmutí závěru ze zbraně. Na vrchu pouzdra závěru je přítomna rybina, umožňující upnou na zbraň optický zaměřovač. Velká část lovců těžké africké zvěře ale optiky nepoužívá a věří jen nezničitelným mechanickým mířidlům. Proto je i tato zbraň standardně osazena sestavou mířidel typu „express“.
Modely a provedení
V závislosti na konkrétním modelu jsou hlavně vyráběny jak z nerezové, tak uhlíkové oceli, pouzdro závěru a závěr sám pak v kombinaci nerezové oceli a titanové slitiny. Ta je obecně použita všude tam, kde není nezbytně nutné použít ocel, za účelem snížení váhy. V ráži .416 Rem Mag je to něco přes 5 kg, což na poměry těžkých afrických dvojáků není nějak vysoká hodnota, navíc při tak výkonné ráži je nějaká ta váha potřeba pro zvládání ničivého zpětného rázu. V ráži .30-06 je to pak více než slušných 4,4 kg.
Zbraně z dílny Fuchs – Fine Guns jsou vždy exkluzivní a silně personifikované na míru konkrétnímu zájemci. Kvalita použitých materiálů, chod závěru, charakteristika spouště, výrobní tolerance, přesnost a čistota výroby včetně nejmenších detailů patří k absolutní špičce toho, co se dá za peníze koupit.
A když už jsme u peněz, cena těchto zbraní je na vyžádání a bude se silně lišit v závislosti na míře a typu zdobení a individuálních úprav. Zájemce si může vybrat z několika pažeb na míru z různých exotických dřevin, zlacení, rytí, a prakticky jakékoliv jiné povrchové úpravy přesně podle vkusu a přání budoucího majitele. Pro představu uveďme, že se nedávno jedna použitá a nezdobená vydražila v USA za v přepočtu 774 000 kč, takže žádná lidovka.
Fuchs má v nabídce celkem 10 modelů pušek této koncepce (+ několik konvenčních). Modely se liší použitými materiály, ráží a uspořádáním. Kromě hlavní vedle sebe se zásobníkem ve spodku, nabízí výrobce i provedení s hlavněmi nad sebou a zásobníkem z boku.
Výkonné africké ráže jsou zastoupeny .375 H&H Mag, .416 Rem mag a .470 Capstick. Následuje řada středních ráží .30-06, 8x68S, s 9,3×62. Krom toho existuje i kouzelná malorážková varianta v rážích .22lr, .22 Mag, .17HMR a .22 Hornet. Lze se ale domnívat, že vzhledem k zakázkové povaze výroby jde dohodnout výrobu zbraně i v jiných rážích.
Lovec | Spisovatel | Dobrodruh
bowhunter.cz
tomasprachar.blog.idnes.cz