Malé ohlédnutí do historie kladkových luků, věnující se netypickým a raritním konstrukcím a nápadům, které se tak úplně neujaly. Prostě článek na téma “Čím jsme také mohli střílet, kdyby tomu všemocná ruka trhu přála …“
Dějiny všech vynálezů jsou lemovány slepými uličkami vývoje, sotva příčetných vizionářů a věcmi, kterým se s odstupem času můžeme jen pousmát. Je však třeba si uvědomit, že zkoušet za každou cenu stále nové a nové věci je nedílnou součástí pokroku. Nebude tedy vůbec na škodu podívat se na nějaké zapomenuté, či jinak raritní konstrukce, které svou pouhou existencí ušlapávali cestičku kladkovému luku v podobě kterou známe dnes.
Darton USA Stinger I/T
Zjednodušeně řečeno, luk s horizontální rukojetí. Krom toho byla konstrukce více méně běžná. Toto řešení údajně mělo přispívat k lepší ergonomii, a bonusově také ke zkrácení ATA, ale praxe ukázala více nevýhod než kladů.
Vyráběl se pouze jeden rok a pak zamířil rovnou do propadliště dějin. Dle uživatelů byla totiž manipulace s ním tak nezvyklá, že byl problém z toho vůbec střílet. Také byl prý pěkně hlučný. Dodávala se k němu i přídavná opěrka sloužící jako jakási pažba. Zajímavostí je, že v seriálu Star Trek se s ním v jednom díle ohání kapitán Picard, střílejíc do Klingonů. Pochopitelně tam střílí laserové paprsky 🙂
Bear Borsalino
Firma Bear Archery přispěla do tohoto seznamu hned několikrát. Kromě, zde již diskutovaného a popsaného modelu Delta V, o pár let později, na přelomu tisíciletí, přichází na trh s modelem Borsalino, který disponoval nevšední možností složení na půlku, díky “pantu” v šípovém okně. Podle dostupných informací se Borsalino objevilo již roku 1998, ale toho času v nerozkládací variantě. Rozkládací verze je pak v nabídce v letech 2000 a 2001.
Pokud jde o vlastní průběh skládání tak nejlépe to demonstruje video. Jak vidno, zase taková úspora místa to nebyla. O “jednoduchosti” úkonu nemluvě.
Pokud pomineme možnost složení, tak jinak šlo o víceméně typický a nutno podotknout, že bezproblémový, luk své doby. Za pozornost však stojí detaily jako pokročilá forma cable guardu a plaketa Freda Beara pod dřevěnou rukojetí, v níž byl u některých variant dokonce vsazen kompas. Větší oblíbenosti však Borsalino nedosáhlo a koncept nebyl dále použit.
Black Ram
Rok 1987. Lovecký luk s předsazenou rukojetí, takový “overdraw” naruby.
Nutno podotkonout že tuhle konfiguraci používalo více firem u více modelů, ale nejvíce rozšířen byl patrně Black Ram od Martin Archery, nicméně první aplikaci si připsala roku 1980 tatáž firma lukem Jaguar.
Krom toho, že koncepce umožňovala střílet kratší šípy a teoreticky využít výhody velké hodnoty brace height, tak posun rukojeti sloužil i jako nastavení délky nátahu, což bylo v pravdě elegantní řešení.
Ovšem nevelký výkon daný málo účinnou konstrukcí spolu s uživatelskou nepřívětivostí zabránili výraznějšímu rozšíření luku.
Martin Archery Pack Rat
Skládací kladkový luk na přežití, popřípadě specifické vojenské úkoly z roku 1987. Vzhledem k tomu, jak těžké je se s lukem naučit, to nebyl uplně nejlepší nápad. Osobně bych na pustém ostrově při prohledávání trosek letadla raději našel pušku na přežití typu M6, než tohle, ale budiž.
Velice zajímavé je už jen to, že někdo navrhl kladkový luk, který jde rozebrat bez použití bowpressu.
Jestli jsem to dobře pochopil, tak při skládání se přišroubovala ramena jen lehce, natáhlo se lanoví na spodní kladku, zajistilo se to takovým udělátkem aby z ní tětiva & spol nesklouzly, a horní kladka se navlékala v pozici jako u reflexního luku. Následně se šrouby ramen dotáhly a mohlo se bojovat o přežití.
Kouzelné také byly skládací šípy – vprostřed shaftu měly závit a daly se rozmontovat. Praktický maskovací batůžek obsahoval krom luku s mířidlem, 4 šípy, 3 lovecké hroty, toulec, stabilizátor se svítilnou, zaměřovač a dva úderové hroty.
Oblibu na civilním trhu luk však moc nezískal a dnes je ceněnou sběratelskou raritou. Údajně byl, podle jednoho zdroje, i testován (a zamítnut) národní gardou pro potřeby speciálních operací.
Compound sada na reflexní luky
Pokus o upgrade reflexního luku na kladkáč.
Na fotce je prototyp použitý na Howatt Mambě.
Podle jednoho zdroje se to mělo prodávat jako sada. Stačilo napsat jak dlouhý a silný máte luk a firma vám poslala kit, obsahující kladky, lanka, tetivu a originálně řešení cable guard, který bylo třeba přivrtat ke středu luku.
Informaci o prodeji se mi ovšem nepodařilo ověřit.
Nápad zajímavý, leč jediný benefit byl v podobě let-offu kolem 40% a to bez použitelného back wallu, a za cenu snížené rychlosti šípu a složitosti. Navíc prý měly kladky tendenci při výstřelu narážet setrvačností do ramen luku.
Liberty I
Liberty I (a později několik odvozených variant od jiných výrobců) byl dlouhou dobu nejmenší seriově vyráběný luk (momentálně myslím vede Gearhead T18 s 18,5“ ATA), vyráběný toho času firmou Liberty Archery.
Na stránkách výrobce se píše o tomto luku jako o tom nejlepším, co se dá koupit. Považte sami:
- ATA 20,5″
- 338fps
- 85% let-off
- DL 25,5-32″
- DW 30-80 liber, dle provedení.
Osobně věřím jenom té délce. I uživatelé se povětšinou shodují, že se s tím moc střílet nedá, o početných čínských klonech ani nemluvě. A tak je tedy zřejmě osudem nebohé Liberty stát se kuriozitou pro potěchu dalších generací lukostřelců.
Martin Archery. Prototyp luku se zdvojeným ramenem
Ještě před Oneidou a Monster Bow, zkoušeli systém dělených ramen u reflexních luků v Martin Archery.
Ono všeobecně mnoho slepých uliček v dějinách vývoje kladkového luku mají na svědomí právě inženýři od Martina…
Teoreticky je funkce v tomto případě docela elegantně řešena. Vnější část ramena vyjede a zasekne se o hranu pevného předramene, čímž vymezí délku nátahu a utvoří určitý Let-off.
Bohužel jen teoreticky.
Prototyp hrubě nesplnil očekávání a nikdy se nedostal do sériové výroby.
Browning Bushmaster
U tohoto luku je krásně vidět, jak si ještě v roce 1975 všechny firmy ještě nebyly úplně jisté, jestli je kladkový luk, jak ho dnes známe, úplně ideální koncepce.
Zkoušelo se kde co a tak je Bushmaster vybaven rovnou šesti kladkami (ponechme stranou fakt, že čtyři z nich byly jen vodící), z toho jsou dvě zavěšeny méně obvykle příčně uprostřed ramen. Dle pamětníků to nebyl dobrý nápad a luk si nezískal oblibu. S konceptem se tedy nadále u browningů neexperimentovalo.
Nebyl to však zdaleka jediný pokus o takto zpřevodovaný luk. Konstrukčně podobné luky se normálně prodávaly celá sedmdesátá léta a celá generace lovců s nima lovila. Z tohoto období pochází kupříkladu známější Bear Polar a ještě v roce 1981 to zkusil Pearson s lukem Ambusher.
Martin Kam-Act
Prapodivný čtyřramený luk, patentovaný v roce 1974 firmou Martin Archery.
Nevšední konstrukce sice nepřinášela lepší vlastnosti než konkurence, ale rovněž se nedá říci, že to byl špatný luk. Martin Archery dokonce vydalo brožuru, ve které v bodech vysvětlovalo proč je jejich luk stejně dobrý jako konkurence.
Princip funkce je trochu náročnější na představu, ale zjednodušeně řečeno to funguje jako normální kladkový luk. Kabeláž prochází tělem luku, kladky fungují normálně a tetiva je ukotvena v kladkách, přichycených na pevných ramenech. Na kladce je pak teprve dalším lankem připojeno funkční rameno. DL bylo nastavitelné, 28-31 palců. Rozpětí sil nátahu začínalo na 20 a končilo na 82 librách.
Nedá se říci, že by to byl vyslovený propadák a systém se dočkal pokračování v několika modelech, ale terno to taky nebylo a tak se Kam-Act pozvolna odebral do zapomnění.
?
Prototyp luku ze začátku osmdesátých let, který sílu na šíp přenáší jen z jednoho mohutného ramene, upnutého na vnější straně pevného rámu s volně zavěšeným pevným ramenem.
Informací je poskrovnu, ale údajně to měl svého času spáchat nepřekvapivě Martin Archery.
Každopádně je to natolik raritní konstrukce, že by byla škoda to sem nedat i přes nedostatek podrobnějších informací. A to i v případě, kdyby to měl mít na svědomí nějaký zručný kutil.
Martin Dynabo
Další slepou větví vývoje se ukázal být systém pevného spodního ramene s kladkou a horního, v podstatě reflexního, spojené tětivou a jedním pomocným lankem.
Patent je z roku 1976 od Terryho Martina a za prvního vyráběného představitele tohoto systému lze považovat právě Dynabo z roku 1977 od Martin Archery. Na základě Dynaba vznikaly další luky, kde kupříkladu bylo spodní pevné rameno nahrazeno flexibilním, nebo skládací verze, později i opravdová monstra jako byl luk se třemi rameny (jedno dole u kladky, dvě nahoře vedle sebe se zdvojenou soustavou lanek) ale nejznámější a nejpoužívanější byl původní typ.
Luk to nebyl na svou dobu špatný, kupříkladu byl jedním z prvních luků s nastavitelnou délkou nátahu bez potřeby výměnných modulů a i když v žádné verzi nikdy nebyl prodejní trhák, koncepce vydržela na trhu překvapivě dlouho a nechala se zastihnout i koncem tisíciletí v podobě luku Panther Versacam z roku 1998.
Buckle bow
Zajímavý luk, který se však nedostal přes stadium prototypu, návrh roku 1978. Holandský konstruktér Gerard J Scholten
Konstrukce je poměrně jednoduchá: na klasický střed jsou přimontovány vnitřní pružné “hnací” ramena a vnější pevné sloužící jako doraz hnacích. K oboum je na konci připevněno pevné rameno jehož délka určuje délku nátahu.
Let-off je vedlejší produkt geometrie ramen při nátahu a převodováním z boku vedeného kladkového systému, který rovněž obě ramena synchronizuje. Hlavní výhodou měla být efektivita systému, kdy docházelo k menším ztrátám vložené energie oproti běžným lukům té doby.
Nakonec se však vývoj z ne zcela jasných důvodů zastavil, avšak na systém byla uložena patentová ochrana.
Tomáš Prachař