Texaská těžká váha – Colt Walker .44

Štítky:

Ve druhé polovině třicátých let 19. století námořnictvo Republiky Texas nakoupilo 200 kusů tehdy horké novinky, revolveru Colt Paterson. Tato zbraň byla do jisté míry revoluční, byl to první komerčně dostupný opravdový revolver, tedy zbraň s fixní hlavní a válcem s nábojovými komorami, a nikoliv například takzvaná pepřenka. Nebyl ale ergonomicky příliš zdařilý, například k přebití ho bylo třeba částečně rozebrat, ne zrovna výkonný, a až na zmíněnou zakázku pro námořnictvo, ani příliš úspěšný na trhu.

Když v roce 1843 texaský prezident Samuel Houston námořnictvo rozpustil, tyto revolvery našly cestu k oddílu Texas Rangers pod velením kapitána Johna Coffee Hayse. Ten s nimi ještě téhož roku svedl zcela jednostrannou bitvu s přesilou přibližně 200 Komančů u Bandera Pass. Komanči spoléhali na osvědčenou taktiku, vyprovokovat obránce k výstřelu z pušek a pak využít čas, kdy museli přebíjet k útoku z blízka. Zde se přepočítali, protože Rangers místo přebíjení pušek tasili své zánovní revolvery a Komančům poněkud zkazili zbytek odpoledne. Po zkušenostech z této bitvy se kapitáni Hays a Walker vcelku pochopitelně stali velkými příznivci Coltových revolverů, a koncept se osvědčil i v dalších střetnutích jak s indiány tak s mexickou armádou. Nicméně se projevily i nedostatky Patersonů, a tak v roce 1846 Generál Zachary Taylor vyslal Walkera do New Yorku za Samuelem Coltem, se zadáním vytvořit na základě bojových zkušeností vylepšenou verzi.

Colt, s vidinou státní zakázky, která by zachránila jeho společnost před krachem, po požadavku od Texas Rangers ihned skočil. Výsledkem následující spolupráce, na které se Samuel Walker, toho času převelený do Washingtonu, podílel jako konzultant, byl model pojmenovaný Colt Walker. Byla sjednána zakázka na výrobu 1000 kusů a revolvery měly být vydávány po dvou kusech na muže. Vzhledem k tomu že jedna tato masivní čtyřiačtyřicítka vážila 4 a půl libry, u dvou se už bavíme o pěti kilech železa a to by na opasku nosil jen někdo s neochvějnou důvěrou ve své šle. Měl být taky používaný jako “Horse pistol” namísto jednoranové perkusní karabiny typické pro jezdectvo, a tak se obyčejně přepravoval v pouzdře na koňském sedle.

I když od modelu Paterson šlo o velký skok kupředu, Walker měl mnoho problémů, Na tom nejvážnějším z nich – jeho oblibě samovolně explodovat v ruce střelce – byla stejně tak na vině nedostatečná úroveň metalurgie, jako chyby při procesu nabíjení. Revolver byl dodáván se střelami typu picket, které mají velmi ostrou špičku, ploché dno a proto minimální kontakt se stěnami komory. Pokud je správně usazená v komoře, je velice přesná, ale její nevýhoda spočívá v tom, že jde mnohem snadněji nabít obráceně, spičkou do komory. Tím se zvýšoval tlak při výstřelu a mohlo dojít k roztržení válce.

To a další vlastnosti zbraně ji činily pro běžného uživatele stále poněkud nepraktickou, nicméně ve službách Texas Rangers se zbraň ukázala být velice efektivní a získala až legendární status. Colt využil zkušenosti nabyté při výrobě při návrhu modelu Dragoon a později velice rozšířených modelů 1851 a 1860.

uberti .44 colt walker

Originálních Walkerů se nedochovalo tolik a ceny v dražbách se pohybují kolem milionu dolarů. Jedna z dostupných reprodukcí této kultovní zbraně je italská společnost Uberti. Občas se v bazarech objeví použité revolvery od společností Armi-Sport nebo Armi San Marco. Replika od Uberti je velice kvalitní produkce a stojí okolo 12 000 korun nová. Materiál je ocel v kombinaci s mosazným lučíkem, jednodílná rukojeť je z ořechového dřeva. Prodává se v několika variantách povrchové úpravy, můj má modřenou hlaveň, kalený rám, nabíjecí páku, a kohoutek, a válečný výjev vyrytý na válci. Vrtaná hlaveň má 7 drážek se stoupáním 1:18.

na střelnici

Střelba z Walkeru je i pro dlouholeté fanoušky černého prachu unikátní zážitek. I při menší navážce než je historických 60 grainů dokáže zadýmit širé okolí. Doporučoval bych stejně jako u všech historických zbraní střílet po větru od ostatních střelců a pokud bude sucho, mít připravený kýbl s vodou. Osobně jsem byl svědkem případu, kdy jistý gentleman s Walkerem zapálil střelnici.

Walker měl být podle požadavků Rangers efektivní až na vzdálenost 100 yardů, a to podle dochovaných záznamů také byl. Osobně jsem ho na stovce neměl, ale věřím, že v rukou dobrého střelce to nebude problém – přes to, že hledí tvoří jen mělký zářez v kohoutku. V mé ruce Walker spolehlivě zasahuje pistolový terč – postavu na 50 metrů, na 25 metrů není problém dosáhnout soustřelu 6 – 8 centimetrů.

Střílím běžně dva typy projektilů, 140gr kuli Lee .454 a 200gr kónickou střelu Lee .450. Kleště na odlévání obou typů střel jsou běžně k dostání. Výkonové parametry zbraně těmito projektily jsou následující : se střelou .450 RN 200 gr > Vesuvit LC 50 gr > 1090 fps tj. 715 J > 525 ft∙lb a se střelou .454 RB 140 gr > Vesuvit LC 50 gr > 1190 fps tj. 600 J > 445 ft∙lb

Spaliny z černého prachu jako u všech perkusních zbraní tvoří velké množství znečištění. Prachu ve válci je při mojí používané navážce 300gr a pokud se spaliny z takového množství nahromadí na čelní straně válce, mohou zbraň u přechodového kuželu doslova zadřít. To zhoršuje fakt, že plyny které odtud unikají při výstřelu, mají tendenci odfouknout jakoukoliv formu lubrikace. Osobně proto při každém nabíjení tuto jednu problémovou plochu zbavuji nečistot a aspoň přetřu mastným hadrem, abych nemusel s indexováním válce při střelbě příliš bojovat.

Je také třeba hlídat pozici klínu který drží revolver pohromadě. Je opatřen pružinou která zabraňuje vyklouznutí a nechtěné rozborce, problém však nastane když se při sborce zasune příliš hluboko. Opírá se totiž o trn válce a díky svému lichoběžníkovému tvaru může tlakem na trn válec zablokovat.

na lovu

Po dlouhé přípravě jsem v roce 2018 přivezl Walker do Jihoafrické republiky, kde se mi po týdenní snaze podařilo odlovit velice pěknou antilopu. Zbraň zde odvedla velice dobrou práci, na 25 metrů se mi zásah podařilo umístit přesně na komoru tak, že kulka prošla přes obě plíce. Zvíře jsme dohledali ve vzdálenosti zhruba 100 metrů od místa výstřelu. Ukázalo se tak, že energie střely je dostatečná stejně tak jako přesnost, jediná nevýhoda Walkeru jako lovecké zbraně je absence stavitelných mířidel.


modifikace

Walker má jako jeden z prvních Coltových revolverů řadu neduhů. Některé se jsou specifické pro Walker, a některé jsou příznačné pro všechny perkusní revolvery Colt.

Hlavní problém na který jsem narazil byl takzvaný “cap jam” tedy zapadávání zbytků zápalek do dráhy kladívka, případně do prostoru mezi rámem a válcem, případně dráhou kladívka do mechanismu spouště. To je něco, co může revolver totálně vyřadit z provozu a pro odstranění závady je potřeba zbraň částečně nebo úplně rozebrat. Řešením tohoto problému je osazení rámu pinem, který zabrání sklouznutí zápalky z pistonu a vypilování drážky pro pin v kladívku. Vše co je na tuto úpravu potřeba je dremel s pár násadami, 0,5 mm vrtáček, kousek drátu a pilník. Jedná tak trochu hodinářskou práci, kterou by ale každý puškař měl zvládnout. Druhou alternativou jak problém se zápalkami vyřešit, spočívá ve vyvrtání otvoru do strany pistonů. To umožní únik tlaku plynů z komory válce ještě předtím než tento tlak “vystrčí” zápalku z pistonu. Osobně jsem tuhle metodu nezkoušel, ale údajně funguje spolehlivě a není potřeba nevratně modifikovat zbraň jako takovou.

Druhý závažný problém byl příliš velký průměr pistonů. To za prvé znesnadňuje nasazování nových zápalek a po střelbě pak jejich odstranění. Nepomáhá ani to že na manipulaci nenechává konstrukce rámu zrovna mnoho místa. Toto může být specifické pro Walkery od Uberti a je možné, že jiné repliky na to netrpí, nicméně osobně mám tento problém se zápalkami všech běžně dostupných značek, ať už SB 4, Remington No.10 a další. Pomoci může vyzkoušet jinou sadu pistonů, což je investice kolem pěti set korun, nebo pomůže pistony po jednom upnout do vrtačky a přeleštit je na kusu brusného papíru.

Vybráním pro projektil v rámu zbraně je možné do polohy pod nabíjecí páku vsunout téměr výhradně sférickou střelu. Pokud chce střelec používat kónické projektily, rámem je třeba je protlačit trochu s důrazem, případně je nutné toto vybrání mírně zvětšit. Mezi majiteli Walkerů je to běžná úprava, kterou zvládne každý puškař s bruskou.

Specifickým rysem Walkerů je nedostatečně jištěná nabíjecí páka. Zpětný ráz při výstřelu stačí na to, aby se uvolnila z ozubu a začala se volně houpat pod hlavní. Pokud se takto zhoupne do následující komory zrovna když natahujete kohoutek, revolver samozřejmě zablokuje. Historicky se to řešilo pruhem kůže, kterým se páka přivázala k hlavni. U repliky Uberti je možné ozub, který má v původní podobě zhruba půlkruhový profil, opatrně zabrousit pilníkem tak, aby to byl opravdu ozub, a tím problém z větší části odstranit.

A nebo je taky možné strílet s menší navážkou prachu, ale to si můžete koupit nějakou obyčejnou čtyřiačtyřicítku…

-BA-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.