Walker vs. Impala: Lov perkusním revolverem

Štítky:

Předovky, konkrétně perkusní pušky, byly díky jejich legislativní dostupnosti právě ty zbraně, se kterými jsem se já a kolega Tomáš před mnoha lety začali střelbě věnovat. Koníček to byl relativně levný, stavebnice od Ardesy začínaly na několika tisících, střely si člověk odlil sám, prach vydržel dlouho a na flastry stačily staré trenýrky. Postupem let u mě sice byly předovky vývojem zatlačeny poněkud do pozadí, nicméně černoprachá střelba se stále řadí mezi mé oblíbené zájmy.

Po tom co jsem před několika lety objevil kouzlo lovu, bylo otázkou času, než přijde debata o využitelnosti předovek pro tento účel. Pokud se podíváme za hranice ČR, například do spojených států, černopraché pušky se k lovu používají zcela běžně, a to jak historické repliky amerických pionýrských pušek, tak moderní in-line zbraně. Tomáš tak například v zimě 2019 v praxi otestoval svoji křesadlovou Kentucky rifle v Maďarsku při lovu muflonů.

O efektivitě dlouhých zbraní jsem neměl nejmenších pochyb, já jsem však kromě pušky také majitelem čtyřiačtyřicítky Colt Walker. A ačkoliv to od počátku znělo jako šílený nápad, problematika lovu perkusním revolverem mě zaujala. Sedl jsem k vyhledávači a začal se pídit po odpovědích na svoje otázky. Velice rychle se ukázalo, že jde o téma, které je i celosvětově taková terra incognita. Najít kdekoliv na internetu nebo v tištěné formě relevantní informace, ideálně ještě podepřené praktickými zkušenostmi je složité. Něco málo se dá pochytit na amerických diskuzních fórech, zejména na vše okolo běžné sportovní střelby je to velmi bohatý zdroj. V češtině jsou pak zdroje věnující se lovu krátkou zbraní omezené na jeden článek a komentáře odkazující na mysliveckou tradici.

Jedna věc byla jasná hned z kraje, pokud budu chtít takový lov uskutečnit, budu z legislativních důvodů muset vycestovat na jiný kontinent. Vzhledem k tomu že jsme již v té době chystali další loveckou dovolenou v Africe, volba byla jednoduchá.

teorie

Uznávám už dopředu zcela zjevnou první námitku, že pro lov opravdu není běžný perkusní revolver zrovna vhodná zbraň. To je pravda, ale ne tak docela, pokud si pro výběr zbraně určíme několik pravidel. V zásadě platí že to musí být zbraň kalibru .44, protože jakákoliv menší ráže nebude mít dostatecný objem komory pro dostatečnou dávku střelného prachu. Ze čtyřiačtyřicítek musí jít o modely s minimálně 7″ dlouhou hlavní, protože pepřenkou nebo snub nose variantou Coltu 1860 toho tolik netrefíte. A z těchto dlouhých revolverů je pak nutné ještě vybrat modely, které mají použitelná a nejlépe stavitelná mířidla. V zásadě se dá říct že všechy tyto podmínky, tedy výkon, přesnost a ergonomii splňuje pouze model Ruger Old Army. Colt Walker splňuje požadavky na výkon a přesnost bohatě – jak je popsáno v samostatném článku, se správnou kombinací prachu a projektilu dosahuje výkonu přes 700J – nicméně na poli mířidel jsou revolvery Colt opravdu slepá ulička. Osobně jsem se rozhodl tento konkrétní nedostatek zbraně vyvážit tréningem střelce, což pro mě neznamená nic hrozného – jen mnoho hodin zábavy na střelnici.

Podobná situace jako u zbraní panuje i u nabídky střeliva, perkusní revolvery nenabízejí zrovna široké možnosti co se týče nabídky použitelných projektilů. Výchozí typ je Round Ball, tedy běžný sférický projektil, který je relativně lehký a už z elementární úvahy pro lov nevhodný. Samotný tvar nemá potenciál poškodit tkáň a v cíli se ani nedeformuje. Jak je vidět na přiložených fotografiích, i když je zvíře střelené ideálně na komoru, střela nezpůsobila ani zdaleka dostatečné poškození, které by ho ihned usmrtilo. Zvíře téměř nekrvácí a nechtěl bych ho dohledávat, pokud bych si nebyl jistý dobrým zásahem. Takže osobně bych o lovu sférickou střelu neuvažoval už z etického hlediska.

Round nose střela, tedy střela zcela klasického tvaru je težší a v cíli se může v závislosti na energii a místě zásahu lépe deformovat, nicméně nedá se rozhodně očekávat deformace stejná jako u k tomu určené lovecké střely. Maximum co se očekávat dá, je že se ze střely se zaoblenou špičkou stane střela se špičkou plochou. Ani tento projektil není ideální, ale je to boužel to nejlepší co je pro krátké perkusní zbraně běžně dostupné.

Flat nose střela se mi pro perkusní revolvery jeví jako nejlepší lovecký projektil, protože alespoň teoreticky by měla nejlépe předat energii cíli. Bohužel taková revolverová střela není na našem trhu k sehnání. Jsou dostupné puškové Minie střely .450 / 294gr, respektive kokily na jejich odlévání, ale s jejich použitím v revovleru si nejsem úplně jistý. Střela s dutým dnem je uzpůsobená k tomu aby se po výstřelu na zadní části působením tlaku roztáhla a utěsnila se tak v drážkách hlavně. Tomuto procesu podle informací, které se mi podařilo dohledat, nesvědčí průchod přechodovým kuželem revolveru a trpí tím přesnost střelby.

Jak už jsem zmínil, hlavní nevýhodou Walkeru jsou velice hrubá mířidla. Hledí tvoří jen drážka v kohoutku a to je stavitelné pouze pilníkem. Nicméně není to nic, co by nešlo vyvážit tréningem, navíc jsem mohl reálně očekávat, že lov bude probíhat na minimální vzdálenost. Má cílová zvířata byla totiž buď Impala nebo Prase Savanové a lovecká realita v Jižní Africe je taková, že tyto dva druhy zvěře se po farmách – podle toho, kde je zrovna voda – pohybují víceméně volně. Při správných podmínkach a dávce trpělivosti a štěstí tak není problém, aby nic netušící Impala, obyčejně velice pozorné zvíře, prošla velice blízko číhajícího lovce a to samé platí pro prasata – tváří v tvář s prasetem jsem se střetl na 2 metry a dodnes jsem rád, že se leklo víc ono mě, než já jeho. Kvůli limitacím zbraně jsem každopádně plánoval střílet maximálně na 35 metrů, tedy vzdálenosti kdy jsem si mohl být jistý dobrým zásahem, ale vzhledem ke zkušenostem z minulých let jsem zároveň doufal v kratší vzdálenost, ideálně pod 15 metrů.

LOV

Přišlo září 2018 a termín plánované lovecké výpravy. Po nějakých třinácti hodinách cesty jsme konečně dorazili na mezinárodní letiště v Johannesburgu. Transfer zbraní probíhal až doposud přesně tak, jak probíhat má, ale za celní kontrolou v JAR to začalo být zajímavé. Nějakým nedopatřením se zavazadla, u kterých jsme deklarovali, že obsahují palné zbraně nedostaly při vykládce do rukou letištní policie – ale vyjely na karusel mezi kufry ostatních cestujících. Kdybychom s Tomášem nečekali na jedno další zavazadlo, ale šli rovnou do policejní kanceláře, asi bychom tam čekali hodně dlouho, zatímco by naše revolvery zmizely v jihoafrickém podsvětí. Takhle jsme byli – za výdejem zavazadel a celní kontrolou – na letišti jen několik desítek minut nelegálně ozbrojení.

Další komplikace se už týkala pouze mé zbraně a mých plánů, jakmile jsme s naším průvodcem začali domlouvat program nadcházejícího loveckého týdne. Jelikož letadlem lze převézt pouze zbraně a náboje a ne už hořlavé komponenty nábojů, mohl jsem si pro Walker přivézt pouze část střeleckého kitu bez prachu a zápalek. Obojí se naštěstí podařilo lokálně opatřit, ačkoliv místo klasického černého prachu se zde používá náhražka Sannadex, který se v některých parametrech mírně liší.

Jak přesně, to jsem ještě ten večer na farmě nedaleko za městem možnost vyzkoušet. Kvůli jiné hustotě prachu bylo třeba upravit navážku cca o 10% a výsledná přesnost byla stejná jako u našeho Vesuvitu. Rychlost projektilu jsem neměl jak změřit – nicméně subjektivně revolver “kopal” stejně jako vždy. Co jsem musel u tohoto prachu ocenit byla čistota hoření, válec revolveru i po dvanácti ranách jel jako čerstvě namazaný a ani hlaveň nenesla typické známky střelby.

Nic tedy nebránilo tomu vydat se do terénu. První dva dny jsem strávil v buši lovem přímorožce a až konečně třetí den odpoledne jsem se ocitl v blindu u napajedla nedaleko města Polokwane. Žlab s vodou byl od mé pozice vzdálený 15 metrů a podle stop a hlavně trusu všude okolo byl hojně navštěvovaný. Skutečně se v průběhu dne ukázalo velké množství zvěře, pštrosi, několik buvolců, nyala, a několik skupinek samic Impal. Schylovalo se téměř k večeru, když se z buše vynořilo početné stádo Impal. Zvířata nějakou dobu oťukávala prostor kolem napajedla a trvalo nějakou dobu, než se osmělila natolik, aby se doopravdy přišla napít. Stádo vedl velice hezký samec, boužel jako by věděl, že něco nehraje, držel se na odvrácené straně napajedla za skupinou samic a prakticky mi po celou dobu neposkytl příležitost ho čistě zasáhnout. Po několika minutách se stádo stáhlo a padla tma, první pokus tak skončil neúspěšně.

Druhý den jsem si na číhanou s Walkerem vzal ještě pušku kdyby náhodou, a utábořil se pod stromem nějakých 30 metrů od břehu menší vodní nádrže. Okolí bylo opět poseté cestičkami a na vzdáleném břehu nádrže, nějakých 120 metrů, daleko byl krmelec vydržovaný místním farmářem. Velice záhy se u něj objevil kolosální Warthog. Nechtě propást takovou příležitost, nechal jsem Walker Walkerem, vzal pušku, zamířil a vystřelil. Warthog na místě padl. Odtáhl jsem ho do stínu, aby se nám přes odpoledne moc nenafoukl a vrátil se pod svůj strom, ještě než se zvěř poplašená výstřelem začne vracet zpět k vodě, tentokrát snad kolem mojí pozice. Boužel se mě už ten den držela smůla, a to v podobě žirafí rodiny, která začala korzovat kolem nádrže a odhánět menší zvířata. Obrovský samec, který je vedl, mě při tom pod stromem zavětřil a přišel se podívat, co to tam sedí. A to tak blízko až mi to bylo mírně nepohodlné. Čas, který mi zbýval do vyzvednutí jsem tak strávil předstíráním, že jsem součástí scénerie, zatímco pár metrů ode mě se mírumilovný býložravec rozhodoval, jestli nejsem šťavnatý mladý keřík.

Jak se blížil konec pobytu, stoupala moje nervozita. Několik téměř perfektních situací mi proklouzlo mezi prsty a čas zbývající k lovu se krátil. K tomu přišel čas přesunout se na jinou farmu a nebylo jisté jestli v dané oblasti vůbec Impaly budou. Naštěstí, když jsme farmu z pickupu zevrubně prohlédli, ukázalo, že je jimi doslova posetá. Jelikož ze dne ještě kus zbýval, nechal jsem se vysadit u napajedla s tím, že počkám jestli do tmy něco nepřijde.

A taky že ano. V zapadajícím slunci po cestě přišli dva krásní Impalí samci. I když jsem si nechtěl takovou příležitost nechat ujít, vyčkával jsem než nastane vhodný okamžik k výstřelu. V okamžiku kdy se jedna z antilop zastavila přibližně 25 metrů bokem k mé pozici, stiskl jsem spoušť. Walker zaduněl a staly se dvě věci, které mi přinesly ohromnou radost. I přes oblak dýmu jsem viděl, jak antilopa vyskočila typicky prudkým způsobem značícím dobrý zásah. A za druhé, okolní buš nezačala hořet. Tomáš, který se krčil v úkrytu vedle mne měl poněkud lepší úhel, a potvrdil mi dobrý zásah na komoru zvířete. I přes kouřovou clonu se mi podařilo oba samce udržet v dohledu – na výstřel reagovali několika skoky směrem od mého úkrytu, nicméně velice rychle se uklidnili několik desítek vteřin přešlapovali asi 50 metrů od napajedla. Zcela jasně byl poznat zasažený jedinec, potřásal hlavou a jakmile se dal znovu do pohybu, při chůzi zjevně napadal. Po zhruba další minutě a zhruba ve vzdálenosti sta metrů jsem zahlédl jak se svalil k zemi. Počkali jsme bez hnutí ještě několik minut, poté jsme se opatrně vydali zvířatům po stopě. Přesně tam, kde jsem ji zahlédl naposledy, pod skupinkou stromů nedaleko prašné cesty, ležela antilopa se zakrváceným bokem. Lov byl úspěšný.

Byl jsem rád, že se vše obešlo bez dlouhého dohledávání. Zvíře sice krvácelo tak akorát aby to nepředstavovalo nepřekonatelný problém, ale pokud by se mi nepovedl dobrý zásah a zaběhlo se trošku dál, asi by bylo potřeba využít psa, a touto dobou se už navíc začalo velice rychle stmívat.
Ve světle baterky jsme antilopu vyvrhli a mohl jsem si prohlédnout místo zásahu. Střela zasáhla za pravým ramenem, roztříštila žebra na obou bocích a prošla oběma plícemi. Poškození nebylo úplně takové jako jsem doufal, ale u dobře umístěného zásahu dostatečné.

Colt Walker se u mě vrací do pozice zbraně na zážitkovou střelbu, i když jak je vidět, je možné použít ho i jako efektivní loveckou zbraň. Pokud bych se ale rozhodl někdy v budoucnu znovu lovit perkusním revolverem, rozhodně bych znovu nesáhl po Walkeru, ale po Rugeru Old Army. Má stále ještě víc než dostatečný výkon a rozhodně ten relativně malý rozdíl ve výkonu vyváží svojí lepší uživatelskou přívětivostí.

-BA-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.